Pojďte se začíst do novinek ze stavařiny – jak jinak než lidskýma očima.
Nejdůležitější informace o tom, co čeká stavebníky, úředníky i projektanty, Vám shrnu v následujícím článku. Ne vše nás čeká hned tento rok, ale bude to určitě rok plný změn a příprav na ten další.
POZN: ČLÁNEK VYCHÁZÍ Z DAT K 1.1.2022 A NENÍ AKTUALIZOVÁN DLE AKTUÁLNĚ PLATNÝCH PŘEDPISŮ. NA PŘÍPRAVĚ AKTUÁLNÍHO ČLÁNKU PRÁVĚ PRACUJI. UŽ BRZY NA BLOGU!
Nejvýraznější je příprava na příchod nového stavebního zákona, který vejde kompletně v účinnost 1. července 2023. Zákon odborníci nepovažují za nejšťastnější, ale přesto vzhledem k velmi špatnému stavu současné právní úpravy je jeho schválení považováno za lepší řešení, než aby se reforma oddalovala o další roky.
Zásadní změnou je zavedení jednotné soustavy státních stavebních úřadů v čele s Nejvyšší stavebním úřadem. Vznik nové soustavy státních úřadů by měl zabránit riziku zasahování místních samospráv do rozhodování o povolování staveb – často zmiňovaný problém systémové podjatosti. Toto bude velkým tématem roku 2022.
Na jaře by měl být oficiálně zveřejněn seznam rušených stávajících stavebních úřadů, řeší se pozice předsedy Nejvyššího stavebního úřadu, který má sídlit v Ostravě. A určitě o tomto tématu letos hodně uslyšíme. Nás jako občana a stavebníka by se tohle ale vlastně moc dotknout nemělo – pořád by se mělo jednat o ty stejné úředníky ve stejných kancelářích. Jen nebudou pracovat pod hlavičkou městského úřadu, ale s jinou cedulí na dveřích.
Co by se nás jako stavebníka dotknout mělo
Co by se nás jako stavebníka dotknout mělo je změna v řešení dotčených orgánů – nový stavební zákon totiž jejich dosavadní roli výrazně mění. Nově bude tzv. veřejný zájem posuzovat přímo odborník na stavebním úřadu. Nám by mělo odpadnout zdlouhavé vyřizování souhlasů, vyjádření a stanovisek ke stavbám (samozřejmě tam budou výjimky, jako třeba hasiči – ti budou pořád fungovat samostatně, protože se jedná o velmi specifickou oblast).
To bylo ostatně hlavním důvodem pro přijetí nového stavebního zákona – potřeba zjednodušení a zrychlení stavebního řízení. Mělo by dojít k integrace některých dosud samostatných povolení a stanovisek do rozhodnutí o povolení stavby. Co to pro nás jako stavebníka bude znamenat prakticky, o tom si konkrétněji povíme v některém z následujících článků.
Změny nastanou i v územním plánování a v požadavcích na výstavbu, což už jsou taková témata „vyšší dívčí“ – pro obyčejného člověka by to mělo alespoň přinést to, že územně plánovací dokumentace se bude povinně vyhotovovat elektronicky a její vybrané části budou pro všechny případy zpracovány formálně stejným způsobem. Tedy by měla být přehlednější a čitelnější. Co už platí teď, tak obcím, které ještě nemají nové územní plány, bylo dovoleno doplnit si je až do roku 2028.
Praha, Brno a Ostrava budou mít možnost mít své vlastní stavební předpisy odchylné od prováděcích předpisů ke stavebnímu zákonu. Teď je tomu tak jen v Praze.
Obcím přibude možnost uzavírat tzv. plánovací smlouvy, které by měli jak obcím, tak i investorům zajistit větší právní jistotu zejména při budování veřejné infrastruktury.
Co se týče stavební legislativy a vyhlášek..
Zde dochází ke zpřísnění požadavků na požární odolnost staveb a energetickou náročnost staveb.
Zásadní změny čekají s novým zákonem také projektování a posuzování požární odolnosti staveb – vzniká nová kategorizace staveb. Jedná se o významnou změnu – stavby se budou nově dělit na čtyři kategorie (0, 1, 2, 3) a pět tříd, přičemž čím vyšší číslo, tím rizikovější stavba. Záležet bude hlavně na využití objektu, zda např. uvnitř lidé spí, zda je třeba asistované evakuace, nebo zda se jedná o veřejnou, nebo obytnou budovu.
Pro uživatele by to mělo zajistit vyšší ochranu. Zmiňuje se smutná známá události, kdy došlo k tragickému požáru v domově pro hendikepované ve městě Vejprty (viz obrázek – zdroj ČT24) právě u nás v Ústeckém kraji. Takovýmto situacím by změna předcházet a pokud to tak bude, tak s tím nejde než souhlasit. Co ukáže praxe, to zatím lze jen předjímat.
Dalším velkým tématem v rámci stavebního zákona je pak také zpřísnění požadavků na energetickou efektivitu budov. V současnosti stačilo splnit jeden bod z desatera – lépe těsnící okna, nebo lepší obvodový plášť budovy. V roce 2022 už budou muset investoři s architekty splnit bodů dle svého výběru hned šest. Je to mediálně dost zmiňované téma, řeší se, jaký to bude mít vliv na výši ceny novostaveb. Opět praxe ukáže – dnes se podle mého názoru každý správný investor snaží stavět tak, aby optimalizoval stavební náklady s ohledem na budoucí provozní náklady. Snad tak najdeme nějaké optimální řešení.
Téměř nulová spotřeba – co to znamená? Předně je nutné říct, že se nejedná o energeticky soběstačné budovy, i když to tak zní a opět média termín dost zkreslují. Prakticky to znamená, že blízkost nuly je relativní a jde o to, aby stát mohl zajistit objektu energie, jichž má omezené množství. Proto je třeba je kvantifikovat. Neznamená to ale, že by každý dům měl vyprodukovat „své“ energie, z kterých by pak fungoval, to určitě ne. Požadavky jsou kladeny na novostavby, rekonstrukcí už se netýkají. Tam se jen budou optimalizovat jednotlivé parametry tak, aby výsledek byl co nejlepší.
Desatero pro stavbu budovy s téměř nulovou spotřebou:
- Situace a souvislosti v území,
- orientace ke světovým stranám,
- optimalizace tvaru,
- tepelné zónování dispozice,
- návrh obvodového pláště,
- vyloučení tepelných mostů,
- výplně otvorů,
- provzdušnost obálky,
- řízené větrání s rekuperací tepla a
- zdroj a distribuce tepla.
Tyto změny požadavků jak v oboru požární bezpečnosti, tak i energetické náročnosti budov budou mít samozřejmě vliv na ceny staveb, ale vrátit by se měly v provozních nákladech.
Změny, které se dotkou Vás i mě..
A co je za změnu, která se velice dotkne třeba mě jako projektanta ale i mnoho jiných lidí? Velké změny nás čekají v digitalizaci ve stavebnictví. To se dotkne jak projektantů, tak ale také všech pracovníků stavebních úřadů, ostatních orgánů či vlastníků veřejné infrastruktury. Budou vznikat nové systémy, a to:
Portál stavebníka – přes ten bude stavebník komunikovat jak se stavebním úřadem, tak s dotčenými orgány a s vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury – tento systém by měl být spuštěn už v roce 2022 jako pilotní program.
Informační systém pro elektronickou projektovou dokumentaci – pracující s metodou BIM – systém, přes který by mělo být možné podávat také projektovou dokumentaci v elektronické podobě. Nejde ale pouze o toto, jedná se o složitý systém pro digitalizaci stavebního řízení. Cílem BIM je standardizace a podpora digitalizace, díky čemuž by se dalo dosáhnout efektivnějšího stavebnictví.
V roce 2022 bude probíhat hlavně vzdělávání – příprava na to, aby veřejní zadavatelé uměli se systémem dobře pracovat, aby dokázali vše správně vyhodnotit. Vzdělávání musí proběhnout v celé šíři osob, které s tímto systémem budou pracovat.
Informační systém pro ukládání všech rozhodnutí a veřejných dokumentů ve stavebnictví – chápu to jako elektronický archiv – pokud by fungoval, myslím, že ho všichni uvítáme.
Používání těchto systémů bude mít vliv nejen na stavebníky, ale i pro úředníky státní správy, zástupce dotčených orgánů i vlastní realizační firmy. Já pevně věřím, že to je krok správným směrem, ale cesta bude asi ještě dlouhá.
Co se ale novým stavebním zákonem mění nám všem, jako vlastníkům obyčejných staveb? Ta nejdůležitější věc je to, že nový stavební zákon zpřísňuje podmínky pro dodatečné povolené tzv. „černých staveb”, postavených bez povolení nebo v rozporu s jeho podmínkami. Takovou stavbu bude možné, mimo jiné, dodatečně povolit jen za podmínky, že stavebník jednal v dobré víře, tedy že zákon neporušil vědomě.
Proto pokud máte doposud nelegalizovanou stavbu, doporučení s tím něco udělat je teď opravdu na místě. Později to půjde pravděpodobně ještě obtížněji než nyní 
Možná tento článek navozuje trochu ponurou atmosféru, ale to nebylo cílem. Měla jsem potřebu poukázat na to, že se v oboru stavebnictví rozhodně není čas nudit. Sledovat vše nové a držet krok je někdy náročné. Takže si všichni držme palce, ať tohle období s klidem a rozvahou překonáme. Protože až to začne vše fungovat, mělo by výt lépe. A to je fajn.
Pokud se Vás problematika týká, přečtěte si další z řady publikovaných článků:
- praktická ukázka k pasportu stavby;
- VŠECHNO zlé je pro něco dobré – článek o tom, že někdy je fajn udělat si pořádek v papírech ke svému majetku;
- Ve schránce máte zvláštní dopis z katastru nemovitostí – dozvíte se v něm, proč Vám vůbec přišel a moje doporučení, kdy určitě úřadům nelhat;
- a pokud se v problematice katastru nemovitostí neorientujete prozatím vůbec, doporučuji přečíst a vyzkoušet RYCHLONÁVOD – jak jednoduše získat informace z KN. Pro praktické vyzkoušení určitě navštivte stránky CUZK.
Budu moc ráda, když mi dáte zpětnou vazbu, nebo vznesete jakýkoliv dotaz k uvedené problematice. Kontaktujte mě na stránkách www.vlastarohacova.cz, emailu info@vlastarohacova.cz a nebo přes formulář ZDE.
Jsem stavař(ka) tělem i duší a mojí specializací je pomáhat se správným zapsáním domů, chat i stodol do katastru nemovitostí. Jsem autorka ebooku PASPORT STAVBY – inženýring do kapsy, díky kterému zvládnete legalizaci Vaší stavby s lehkostí a bez starostí.