UŽ JE TO TADY – Nový stavební zákon

Jak nový stavební zákon zjednodušuje požadavky na jednoduché stavby?

Jednoduché stavby vyžadují povolení stavebního úřadu, které může být vydáno buď v klasickém řízení o povolení záměru (dle § 182–200 NStZ) či jako první úkon stavebního úřadu v tzv. zrychleném řízení (dle § 212 NStZ).

Co je to zrychlené řízení?
Základním předpokladem pro vydání rozhodnutí ve zrychleném řízení je skutečnost, že si o vydání takového rozhodnutí stavebník výslovně požádal, a současně obec, na jejímž území mají být stavba nebo zařízení uskutečněny, má vydán územní plán, nejedná se o záměr EIA, nejedná se o záměr vyžadující povolení výjimky nebo stanovení odchylného postupu podle zákona o ochraně přírody a krajiny, stavba splňuje požadavky uvedené v § 193 (v souladu s územním plánem) a stavebník podal bezvadnou žádost a doložil souhlasy všech účastníků řízení se záměrem, vyznačené na situačním výkresu dokumentace.

Když bude vedeno klasické řízení…
Bude-li vedeno klasické řízení o povolení záměru, § 196 odst. 1 písm. a) nového stavebního zákona uvádí, že v případě jednoduché stavby rozhodne stavební úřad o žádosti nejpozději do 30 dnů ode dne zahájení řízení. Pozor, tato lhůta však začíná běžet pouze od podání bezvadné žádosti.

V případě vadné žádosti běží lhůta pro vydání rozhodnutí od počátku po jejich odstranění. Lhůty pro vydání rozhodnutí (a to i v případě jednoduchých staveb) mohou být stavebním úřadem prodlouženy formou usnesení poznamenaného do spisu až o 30 dnů ve zvlášť složitých případech, nebo až o 60 dnů v řízení s velkým počtem účastníků, nebo je-li třeba doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo je-li třeba doručovat do ciziny. Navíc všechny lhůty pro vydání rozhodnutí jsou stejně jako v současné právní úpravě vnímány pouze jako lhůty pořádkové povahy s absencí přímého následku v případě jejich nedodržení. Nebudou-li lhůty pro vydání rozhodnutí stavebním úřadem dodrženy, bude mít stavebník stejně jako dnes možnost obrany pouze cestou uplatnění opatření proti nečinnosti podle § 80 správního řádu.

Opět se bude kolaudovat rodinný dům
Co se týče kolaudace, § 230 odst. 2 nového stavebního zákona uvádí, že kolaudační rozhodnutí nevyžadují jednoduché stavby s výjimkou staveb uvedených v odst. 1 písm. a) až c) a o) a odst. 2 písm. d) přílohy č. 2 k tomuto zákonu. Půjde-li tedy o stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci, které mají nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví nebo ustoupené podlaží, podzemní stavby do 300 m2 zastavěné plochy a do 3 m hloubky, pokud nejde o stavby technické infrastruktury, stavby garáží do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m, stání pro obytné automobily a obytné přívěsy a stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby a nemění se její vzhled, bude vyžadováno vydání kolaudačního rozhodnutí.

Oznámení o užívání po dokončení stavby
Podle § 230 odst. 3 nového stavebního zákona platí, že stavbu, která nevyžaduje vydání kolaudačního rozhodnutí, lze užívat ihned po dokončení, a to pouze v souladu s účelem vymezeným v povolení stavby. Dokončení stavby je stavebník povinen neprodleně oznámit stavebnímu úřadu. V oznámení stavebník uvede číslo geometrického plánu, pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí nebo její výstavbou dochází k rozdělení pozemku, a identifikátor záznamu, ve kterém byly zapsány změny týkající se obsahu digitální technické mapy kraje nebo předány podklady pro jejich zápis, pokud jsou údaje o stavbě obsahem digitální technické mapy kraje.

Provádění svépomocí jen dozorem stavbyvedoucího nebo stavebního dozoru
V souladu s § 159 odst. 2 písm. b) nového stavebního zákona může všechny jednoduché stavby stavebník provádět i svépomocí za splnění požadavku, že zajistí odborný dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý. Jde-li však o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, je stavebník povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím.

K odstranění stavby postačí dozorem stavbyvedoucího nebo stavebního dozoru
Všechny jednoduché stavby může stavebník rovněž odstraňovat svépomocí, pokud zajistí stavební dozor. U staveb, v nichž je obsažen azbest, zajistí odborné vedení odstraňování stavby stavbyvedoucím. Ustanovení § 166 odst. 1 nového stavebního zákona stanoví, že při provádění nebo odstraňování jednoduchých staveb, s výjimkou jednoduchých staveb uvedených v odst. 1 písm. a) – c) přílohy č. 2 k tomuto zákonu, postačí vedení jednoduchého záznamu stavbě. Vyjmenované výjimky již vyžadují vedení stavebního deníku.

Dokumentace nemusí vždy zpracovávat autorizovaná osoba
Co se týče zpracovatele dokumentace jednoduchých staveb, nový stavební zákon v § 156 rozlišuje dvě kategorie.

Pokud se jedná o dokumentaci jednoduchých staveb uvedených v odst. 1 písm. e)–n) a odst. 2 přílohy č. 2 k tomuto zákonu, může ji zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb. Podle mého názoru do této kategorie spadají i jednoduché stavby uvedené v odst. 1 písm. c) přílohy č. 2, neboť tak vyplývá z dalších ustanovení nového stavebního zákona, např. z § 157 odst. 1 písm. a), které výslovně zmiňuje i toto písmeno c).
Projektová dokumentace ostatních jednoduchých staveb musí být již zpracována projektantem jako autorizovanou osobou.

Paradoxem je, že zatímco projektová dokumentace stavby pro bydlení musí být zpracována projektantem (jedná o jednoduchou stavbu uvedenou v odst. 1, písm. a) přílohy č. 2), pokud půjde o změnu této stavby (přístavba, nástavba, stavební úprava), nedojde-li k překročení v zákoně uvedených parametrů, zde postačí dokumentace zpracovaná neautorizovanou osobou. Je to asi „chybka“ a uvidíme, jaká bude praxe. Logiku to moc vlastně nedává.